Illinoiáda - kapitola šestá: jak jsem si vařením vysloužila anglický překlad obrozeneckých Rukopisů RKZ.
Nevím, jak to mají ostatní, ale mě baví vařit tradiční česká jídla spíš pro větší společnost. Každá návštěva je tedy u nás vřele vítána celou rodinou, pro kterou znamená pádnou záminku k neřízenému obžerství a příjemné zpestření programu i jídelníčku.
Ukrajinsko-americká rodina Cooperových do tohoto konceptu výtečně zapadla. Koho by to napadlo, že uprostřed amerických kukuřičných polí se najdou milovníci českého jídla, kteří ocení jemný navinulý podtón kořenové zeleniny v rajské polívce nebo něžný rozdíl ve stupni sladkosti mezi bílým a červeným sudovým zelím.? :)
Náš byt samozřejmě není na větší sešlosti zařízený, a to doslova, neb máme jen 6 míst k sezení. Nicméně kde je vůle, tam je i řešení - návštěva si zkrátka spolu s vínem donesla i vlastní sezení - to asi ještě nezažili. :)
Prostředí tedy trochu improvizované, ale na kvalitu jídla ani konverzace to nemělo žádný vliv. Krásně jsme se nacpali a stihli přitom probrat snad úplně všechno - od národního obrození, přes české existenciální autory a americké univerzity, až po ruského prezidenta, ukrajinskou politickou scénu nebo česká divoká léta 90.
Za odměnu jsem byla obdarována čerstvým překladem RKZ do angličtiny, knihou to velmi cennou. Bylo to poprvé, co jsem za svůj průměrný kuchařský um dostala nějaký dárek. Jeee, ten mě hřál u srdce ještě dlouho. Stejně jako vzpomínka na tenhle zvlášť příjemný a vydařený večer.
コメント