Vyhledat
  • stefounka

Švábi a champaignské

Aktualizace: 23. úno 2019

Illinoiáda - Kapitola druhá, jak jsem trochu čarodějka a kam vstoupím, nic není, jak bylo.


Náš byt v Champaign má poetickou adresu a je to velmi skromný 3+kk s divadelním umyvadlem na chodbě a záchodem skoro ve vaně. :) Je to naše dobrovolná volba. Řekli jsme si, že na čas vyzkoušíme "minimalismus", tj. jaký to je, žít extra skromně a pouze s tím nejnutnějším (po americku taky "frugal life"). Aby si člověk ověřil, kolik toho doopravdy potřebuje a bez čeho se dá ve skutečnosti dobře žít. Aby bylo na školkovné. Aby bylo na cestování. Aby byl co nejmenší carbon offprint. Abychom si vážili toho, co máme doma. Když nevíte, co je černá, nemůžete pořádně ocenit bílou.

Odhadli jsme to dobře - opravdu to všechno probíhá. Vážíme si svého domku v Česku. Není v něm vedro ani zima, i když nemáme klimatizaci a topíme až od října, a spotřeba energií je v něm miniaturní. Vidíme, že množství štěstí a věcí není v přímé úměře. :) Děti si vystačí s pár hračkami, zapojují fantazii, nestěžují si, vyrábí si své vlastní. Všichni se moc těšíme z výletů, které děláme a na cesty, které nás ještě čekají. Nicméně...

Jenže ono nám v tom víně něco plave, předsedo..

Pro fanoušky detailů:


Dopředu bylo jasné, že nás čeká "prosté bydlení". I tak se nedalo ubránit panice, když nás seznamovali s odstavci nájemní smlouvy, které v českých smlouvách běžně nemáme - jako, že trubky nebo barvy na zdech neobsahují olovo, nebo že v budově nejsou žádní švábi. To jak jsem zaslechla, tak jsem si říkala, jestli jsme to s tím "frugal life" trochu nepřepískli a mysl okamžitě přešla do režimu "alerted".

Sotva jsme do bytu vlezli jako nájemníci, celá rodina spokojená (proti jedinému hotelu, který jsme si mohli dovolit, všechno luxus), jen já bojovala s lehkou úzkostí z nejasného tušení. Hmyzí radary zapnutý na 100%, smlouva nesmlouva. Moje tušení nikdo kusem papíru neošálí. Některé průšvihové konce pravděpodobného vývoje událostí jsou předem vidět, a někdy se věci stanou, sotva na ně pomyslím.

A tak jsem se hned na schodech napojila na siločáru a na fleku zhmotnila ukázkový švábí exmplář. :))

Děti, netuše nic o stigmatu, které se k danému druhu váže, byly z toho objevu absolutně nadšený. Já trochu bez sebe, přejetá chvilkovým náporem beznaděje, že tohle snad po mě nemůže opravdu nikdo chtít. Ani ve jménu nehynoucí slávy vědy. :)) Děti, rozpolcené mezi obdivem k té hmyzí nádheře a sympatií k mému poraženeckému výrazu, nebyly schopné se v nastalé situaci zorientovat. Tatínek se věcně ujal okamžité likvidace a informoval realitku. Ti přísahali, že tam nikdo nikdy předtím žádného švába neviděl, a že to musí být nějaký omyl a určitě se tam nějak dostal odněkud zvenku náhodný jedinec.

Tak jsme ty kufry teda vybalili.

Týden uplynul a vše nasvědčovalo wishful teorii náhodného cestovatele zvenčí. Ale já už měla švába na mozku a byla stále ostražitá. A taky že jo - nejdřív se přišoural ten pocit, že bude někde poblíž, a vzápětí už se tam jeden producíroval.

V zájmu dětí jsem to napodruhé ustála už o dost lépe. Ale stejně trvám na tom, že jsou to nevítaný stvoření. Vše jsme zdokumentovali a poslali realitce. Nejdřív nám tvrdili, že to šváb není. To se ovšem hluboce dotkli Honzovy vědecké cti a erudice. Tak toho nechali.

Já se smířila se situací a rozhodla se nedělat drama, kde není, a zakopat válečnou sekyru mezi mnou a brouky i šváby (už vím, že to není totéž!) a nevyvolávat chiméry ani hmyzy. Tak se od tý doby žádný fešák už neobjevil.

Minulý týden nám bylo oznámeno, že dům byl prodán jiné realitce. Říkám si - pročpak asi? :)))

Na náhody už dávno nevěřím. Tak sorry, Nevesgroup.


18 zobrazení

©2018 by Realbook Life. Proudly created with Wix.com

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now