Když se teď z důvodů sociální segregace mnohem více pohybuji v kyberprostoru a pozoruji jeho zákonitosti, postupně mi před očima vyvstává obrázek imaginárních světů utvářených na základě facebookových příspěvků, které se u mužů a žen v mnoha směrech zásadně liší.
Svět podle pánského FB
Každý člověk by měl na rukávu vyšitou jednoznačnou značku (asi šipku doprava nebo doleva, to je dostatečně stručné a jasné), která by ho řadila na Levici nebo Pravici politického spektra, aby se ušetřily zbytečné zmatky se zařazením do patřičného šuplíku (Střed, pokud by vůbec existoval, by byl jen jakýmsi undergroundovým uskupením nevyhraněných dekadentních středoidů, jež nikdo nebere vážně. Označeni by byli symbolicky kolečkem).
Levice a Pravice by byla jasně a přesně zákonem definovaná, aby odpadla potřeba své postoje vymezovat individuálně a opakovaně v každé nově nastalé situaci. Zavazující unifikované názorové spektrum by bylo vypracované do detailů a zahrnovalo by všechny složky běžného života, zejména podrobně pak postoje k všeobecně nejdiskutovanějším tématům, jako imigrace (vítači x vymítači), inkluze (zákon slabšího x zákon silnějšího), očkování (fanatické biomatky x ziskuchtiví hliníkáři), euro (eurofilové x eurofobové), globální oteplování (alarmisti x popírači), domácí porody (lesany x cyničtí doktoři), novináři (lumpenkavárna x fejkňůsoví zaprodanci), práva homosexuálů (havloidi x neonáckové), genderová rovnost (feministky x šovinisti), a pravidelně aktualizované jmenné seznamy těch, jimž nelze nebo nelze udělit titul profesor či státní vyznamenání.
Aby se neztrácel čas naivně idealistickými úkroky stranou v době nezkušeného mládí, tak by se šipky rozdělovaly už rovnou při studiu nebo nástupu do zaměstnání, dle vybraného oboru (humanoidi by např. byli levičáci, právníci pravičáci apod. Novináři by se rozdělovali napůl - ti nezávislí a veřejnoprávní by dostali směrovku vlevo, zástupcům komerčního infotainmentu by byla přišita směrovka vpravo.).
Šipku by měl člověk přišitou už doživotně, konvertiti jsou nepřípustní, protože si do konce života v sobě nesou temnou minulost druhé strany a není jim co věřit.
Díky tomu by byl svět krystalicky jasný a přehledný, stačil by jediný pohled na směr šipky na rukávu, a hned byste měli jasno, s kým máte tu čest, veškeré debaty zbytné, všechna témata pokrytá, stačí si jen popovídat o dětech a počasí, a můžete jít dál, protože ostatní je dané.
Vrcholem snažení a života by pak byl dobrovolný exil (ponejvíce v před/důchodovém věku) do utopických světů extrémní pravice či levice, jež by byl umožněn pouze omezenému počtu jedinců s mimořádnými zásluhami, a to za slavnostního doprovodu hudby a zástupů občanů.
Tyto dva světy by měly vyhrazená autonomní (stejně velká) území, rozdělená hlubokým příkopem (lemovaným vysokou zdí), přes která by se nedalo dostat, a pokud ano, hrozilo by, že se stanete obětí přízračných středoidních zombie, které jediné jsou schopny v nehostinné, názorově nevyhraněné, bažině dlouhodobě fungovat, a jejichž kousnutí má následky nejstrašlivější - vede k okamžité politické amnézii, díky níž se navěky potácíte v šedé zóně mezi oběma tábory, bez příslušnosti a šance na uznání své pravdy.
Na pravém břehu bychom našli utopický Pravicová monokracie, svět v pevném náručí nejdrsnějšího kapitalismu, kde silní a bohatí jedné rasy mají vše, nač si pomyslí, skvělou zdravotní péči, dokonalé vzdělání, silná auta, čerstvý horský vzduch a vodu, nádherně nekonečné golfové trávníky a rozlehlé soukromé bio statky kolem svých výstavných, ozbrojenci dobře střežených, obydlí, naplněných spokojenými a krásnými ženami nažhavenými kdykoli (a bez otázek) potěšit ducha i tělo. A také slabí a neschopní v tomto světě mají, co si zaslouží: dobrovolně otročí za minimální mzdy nebo rovnou zdarma, protože je to dobré pro ekonomický růst. Pracují na krásných místech, aby sloužili vyvoleným, čas mimo práci tráví převážně v podzemních slujích zamořených jedovatými výpary, zavaleni odpadky, a jejich počty jsou v zájmu všech pravidelně regulovány tak, aby nemocní a odlišní, tj. neperspektivní, zbytečně nebrali ostatním životní prostor a potravu. Snáší takovýto život zcela dobrovolně, protože vědí, že si díky své slabosti a jinakosti nic víc nezaslouží, a vlastně jen z nekonečné velkodušnosti schopnějších mají na výběr, zda si zvolí mizerný život s mizivou nadějí na nečekané zbohatnutí nebo rovnou smrt. Výrobu a ostatní činnosti obstarává výhradně umělá inteligence, aby se ušetřilo, stavy služebníků jsou tedy udržovány na minimální úrovni. Zemi absolutisticky vládne ten nejprotřelejší a nejbohatší kapitalista, kterého vždy po čase nahradí někdo mladší a ještě ostřejší.
Na levém břehu bychom našli utopický moderní Levicový svaz, svět obejmutý nejdrsnějším anarchistickým komunismem, kde všichni mají spravedlivě stejně málo a žjíi paleotickým způsobem obživy. To málo obnáší dvoje oblečení (pracovní a sváteční) a jídlo, které se jí jen ráno a v poledne, a to v minimálním množství nutném k přežití (přejídání je nezdravé, neekologické a nehumánní - nejen zvířata, ale i rostliny mají právo na život!) Občané, kteří se neživí lovem a zemědělstvím, permanentně zasedají v nejrůznějších (genderově pečlivě vyvážených) komisích, jež dohlíží, aby si ze zákona všichni byli rovni a přispívali stejnou měrou k rozkvětu a prosperitě Levicového svazu. A protože času je večer po práci dost, jelikož se neztrácí pokleslou konzumní zábavou ani jídlem, všichni vzorně studují každotýdenní výpis nejnovějších všelidových hlasování, jež nahrazují nepotřebný a nespravedlivý diktát vládní garnitury, ve snaze utvořit si poučený názor o tom, jak budou volit. Jediným možným důvodem pro vyloučení z tohoto světa je odhození odpadků do volné přírody.
Jediným styčným bodem mezi Pravicovými Emiráty a Levicovým svazem je visuté bitevní pole, kde dochází k vítání nových imigrantů, při kteréžto příležitosti se lidé z obou táborů utkávají, aby propagovali zářný život ve svém světě a zároveň mohli druhou stranu usvědčit z naprosto zcestných názorů a smutného života v nesnesitelných podmínkách.
Svět podle dámského FB
V takovém světě by bylo ze všeho nejdůležitější, aby nikomu nikdy nebylo z žádného důvodu nadržováno či naopak ukřivděno, zejména pak dítěti, zvířeti a jiným slabším a bezbranným tvorům. Aby nikdo netrpěl pocity viny ani traumaty a svět byl zcela guilt-free. Politické strany by se zrušily, protože koncept Pravice a Levice narušuje jing-jang harmonii a vytváří znepřátelené kmeny a anti feng-šuej atmosféru, ve které se nedá žít, protože způsobuje psychosomatické nemoci, stres a poškozuje mezilidské vztahy, které jsou ze všeho nejdůležitější.
Prioritou by bylo pohodlné a spravedlivé bytí pro všechny obyvatele, celosvětový mír, ochrana slabších a bezbranných, a také zdravé prostředí a jídlo pro všechny. Mluva všech by byla nekonfliktní a nikdo by se nikomu pro nic nikdy nevysmíval nebo se ho jinak nedotknul, a pokud ano, hned by přiznal svou chybu a nahlas a veřejně se omluvil.
Z toho důvodu by většina lidí po večerech při (solární) lampičce pozorně studovala nejnovější vydání vhodných a nevhodných vyjádření, poněvadž by je hluboce mrzelo, kdyby něco popletli. Také názorové spektrum by bylo nekonečně široké, názory by se vyjadřovaly bez jakýchkoli osobních útoků či nálepkování, a vždy by se došlo k nějakému závěru nebo kompromisu, i kdyby to mělo být to, že souhlasíme, že nesouhlasíme.
K nejprestižnějším povoláním by vedle lékařů, vědců a psychologů patřili také učitelé, neboť péče o děti a blahobytnou budoucnost příštích generací by byla středobodem takové společnosti. Armáda by naopak zřejmě zanikla, protože by se všechno včas vyřešilo u stolu, aby nemusely nespravedlivě trpět ničí synové a dcery.
Policisté by vyšetřovali hlavně zločiny z kategorie nactiutrhání a pomluvy - jak kdo myslel, co řekl nebo napsal, nebo se nevkusně obléknul a pohoršil tak veřejné mínění. Znásilnění a vraždy by vymizely, protože by všichni chápali, že to není dobrá cesta životem, která by ladila s čakrami a karmou každého člověka.
Důležitost finančního světa by značně poklesla, protože peníze by sloužily především jako prostředek k výměně za něco užitečného nebo pěkného, samy o sobě by se však nikde zbytečně nehromadily ani by nebyly primárním účelem ekonomiky. Podnikatelé by zakládali a vedli firmy nikoli kvůli zisku, ale proto, aby se v nich měli všichni dobře, byli spokojení a odměňováni dle toho, jak se firmě daří.
Celý svět by měl příjemný vzhled a perfektní design, zmizely by škodlivé plasty a používaly by se jen přírodní materiály. Všechny děti by chodily do škol, mohly si vybrat, jestli budou mužem nebo ženou, či do jaké míry a nikdo by mezi nikým nedělal zbytečné rozdíly.
----------------
Tak ještě, že ten náš realbook svět je ve své pestrosti celkem vyvážený, ne? :) Važme si toho. Vždycky by mohlo být hůř. Bez mostů a žebříků přes příkopy a zdi, bez možnosti uniknout. Už to tu párkrát bylo, a nic moc.